osteoporóza -pohyb je prevencí i léčbou

V důsledku osteoporózy si každou hodinu zlomí krček kosti stehenní dva lidé, přičemž až dvacet procent pacientů během následujícího roku zemře na další komplikace. Zlomeninu související s osteoporózou utrpí ve svém životě třicet až padesát procent žen a patnáct až třicet procent mužů.

„Podle posledních odhadů trpí celosvětově osteoporózou osm procent populace. V Evropské unii trpí tímto onemocněním 22 milionů žen. Toto onemocnění jim je nejčastěji diagnostikováno po přechodu, kdy ztrácejí ochranu poskytovanou ženskými pohlavními hormony, estrogeny, které řídnutí kostí zpomalují,“ vysvětluje u příležitosti Světového dne osteoporózy, který připadá na 20. říjen, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP. Ačkoli většinu pacientů s osteoporózou tvoří ženy, nemoc se nevyhýbá ani mužům. Podle posledních statistik se s ní potýká každý pátý muž po 50. roce věku. „Léčba osteoporózy u mužů je sice dostupná, ale obtížněji. Ne u všech léků totiž regulační orgány ČR souhlasily s jejich používáním v praxi pro mužské pacienty. Mnohdy jde přitom o nemocné, kteří mají tzv. sekundární osteoporózu, tedy doprovázející jiné choroby, např. nádorové onemocnění prostaty a další,“ dodává profesor Palička.

Na webových stránkách Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu (www.smos.cz) je volně k dispozici jednoduchý test (FRAX), kde lze jednoduše spočítat riziko zlomeniny v příštích deseti letech. Vyjde‑li riziko hlavní osteoporotické zlomeniny vyšší než 20 procent a/nebo riziko zlomeniny krčku stehenní kosti vyšší než tři procenta, je potřeba okamžitě navštívit praktického lékaře a požádat o důkladné osteologické vyšetření.

Již v roce 1998 vypracovala Evropská komise studii „Osteoporóza ve státech Evropského společenství – akce pro prevenci“, která konstatuje, že osteoporóza postihuje miliony Evropanů, je příčinou mnohého utrpení a působí těžké ekonomické ztráty. Přesto je dosud jen v několika málo státech EU řazena mezi priority zdravotnictví. Zpráva zahrnuje řadu doporučení, z nichž na předním místě je prevence. Náš současný zdravotní systém však nedovoluje v plném rozsahu pokrýt primární prevenci osteoporózy u všech rizikových skupin. V současné době se s touto chorobou léčí pouhých 24 procent žen a jen dvanáct procent mužů.

Prevence i léčba spočívá ve zdravém životním stylu. Podstatný je dostatečný příjem vitaminu D a vápníku, jehož denní doporučený příjem nutný k prevenci onemocnění je 1 000 mg a ženám po menopauze stanovuje WHO denní příjem na 1 300 mg. U českých žen je však průměrný příjem vápníku ze stravy necelých 500 mg denně a doporučeného denního příjmu nedosahuje celých 78 procent českých žen.

Inaktivita vede k řídnutí kostí

Ve věku nad 70 let trpí v Česku osteoporózou až 47 procent žen a 39 procent mužů. Jedním z nefarmakologických ovlivnitelných faktorů působících preventivně i léčebně proti úbytku kostní hmoty je pravidelná pohybová aktivita. Při cvičení dochází ke stimulaci kostních buněk, které podmiňují tvorbu nové kostní hmoty.

S rostoucím věkem ovšem dochází k fyziologickým změnám, s nimiž je spojeno snížení funkční kapacity a adaptability. „Typická je změna hmotnosti i množství tuku. A pro osteoporózu platí, že je nemocí spíše štíhlých lidí. Je to jedna z mála chorob, které postihují častěji štíhlé než obézní,“ upozorňuje MUDr. Martin Matoulek z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Dochází i ke změnám pohybového systému, kdy ubývá svalové hmoty, dochází k degeneraci kloubů a ústupu pohybových dovedností. Jako první se ztrácí obratnost, pak rychlost, síla a nakonec i vytrvalost. „Pro obnovu kostní hmoty je ale důležitý pohyb. V následujících dekádách nás právě sarkopenie bude velmi zajímat. Za posledních 25 let jsme prodloužili věk dožití o sedm let, ovšem otázkou zůstává, kolik let dožijeme v aktivním životě. A o tom, jestli je prožijeme hodnotně, rozhodnou právě svaly,“ varuje dr. Matoulek a připomíná důležitost pravidelného, nikoli aerobního, ale silového cvičení, které pomáhá nahradit postupně zanikající motoneurony. Pravděpodobnost další fraktury při inaktivitě je značně vyšší než u člověka, který se pravidelně věnuje pohybu.

K doporučeným aktivitám zatěžujícím kostru patří především každodenní chůze a kromě běžných denních činností i odporový (silový) trénink s cílem zastavení fyziologického ubývání svalové hmoty, případně jejího lehkého navýšení. „Vždy by měl být kladen důraz na správné provádění cviků. Je třeba se vyvarovat především velkých nárazů (skoků), švihových pohybů, prudkého předklonu a rotací trupu, dále prudkých změn poloh a zvedání těžkých břemen,“ upozorňuje Mgr. Bc. Martina Dyrcová, instruktorka pohybových aktivit VŠTJ Medicina Praha. Optimální je alespoň zpočátku cvičit pod odborným dohledem. Zapomínat nelze ani na aktivity nezatěžující kostru, které slouží především jako prevence pádů a následných zlomenin. Patří sem různá rovnovážná cvičení na udržení či zlepšení stability. Důležité jsou i cviky aktivující hluboký stabilizační systém páteře, jehož zapojením lze předcházet, zmírnit či úplně odstranit bolesti zad, navíc zabezpečí vysoce efektivní provádění všech ostatních cviků.