Obezita a nadváha

  Jako obezitu označujeme abnormální zvýšení tělesné hmotnosti podmíněné nahromaděním tělesného tuku. V ČR je 21 % mužů a 31 % žen obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru.  U naprosté většiny pacientů je onemocnění způsobeno nevhodným životním stylem - nadměrným příjmem stravy a nedostatkem pohybu.
Obezita vede  k zvýšení rizika a výskytu cukrovky, vysokého krevního tlaku,  srdečního infarktu, mozkové mrtvice i zhoubných nádorů. Dále obezita vede k přetížení a rozvoji artroźy kyčlí a kolen a degenerativních onemocnění páteře. Ve svých důsledcích obezita výrazně zkracuje život i snižuje jeho kvalitu.
 
   Zcela orientačně by ideální hmotnost v kilogramech měla odpovídat počtu centimetrů, které měříme nad metr výšky. Jinak k ověření obezity stačí pohled do zrcadla nebo ohmatání vlastního těla - přítomnost podbradku či povislého břicha znamená nadváhu.
 
K získání dalších informací lze použít například stránky  https://www.obezita.cz/
 
Správná léčba obezity musí zahrnovat především  úplnou změnu životního stylu, dietu a pravidelný pohyb.  S léčbou je potřeba začít co nejdříve, dokud nemocnému samotná těžká obezita nebo její následky nebrání v pohybu.
 
Pohyb, léčba pohybem
  Nedostatek pohybu výrazně přispívá k vzniku obezity. Během tělesné zátěže jsou odbourávány tukové zásoby a během námahy se do krve  uvolňuje řada  látek, které snižují hladinu cukru, usnadňují působení inzulínu, umožnují  zpracovat bez škodlivých následků nevhodnou tučnou stravu, působí proti skleróze cév a proti vzniku nádorů. 
  Pohybový režim každého člověka včetně obézních by měl obsahovat kombinaci  silových aktivit (cvičení) a aerobní zátěže (běh, kolo). Kromě těchto "umělých aktivit" je potřeba  zdůraznit význam chůze jako  nejpřirozenějšího pohybu.

1) Pravidelné  cvičení,  by mělo být  sestaveno tak, aby  vedle  výše uvedeného blahodárného účinku na metabolismus také účinně předcházelo a léčilo bolesti zad způsobené ochablým nebo nevyváženým svalstvem a jednostrannou pracovní zátěží. Správné cvičení zároveň představuje jedinou účinnou prevenci trvalých poškození páteře a kloubů a řídnutí kostí. Optimální dávka je přibližně 30 minut denně po většinu dní v týdnu, 1-2x týdně může být toto cvičení nahrazeno hodinou posilování ve fitness nebo plavání.

2) Vytrvalostní, aerobní pohybové aktivity  jako běhání, rychlé plavání nebo jízda na kole  dvakrát až třikrát týdně -  vždy 30-45minut, takovým tempem aby se člověk  zpotil a zadýchal, ale nemusel nuceně zastavit a odpočívat. Tyto aktivity však často nejsou u obézních lidí často proveditelné. Jednak je znesnadňuje samotná obezita, jednak jim může bránit poškození dlouhodobě přetížených kloubů.

3) Pravidelná každodenní chůze  pomůže spolu s dietní stravou  a cvičením udržovat správnou hmotnost.  Kdykoli můžete jít pěšky, nejezděte autem ani výtahem. Svižná chůze je nezdravější pohyb. Aby měla chůze opravdu "léčebný" účinek, musí jí být desítky kilometrů každý týden. Pokud ujdete každý den 4-5 kilometrů, je to 30 kilometrů za týden!  

 Potřeba "léčby pohybem" je u každého člověka jiná, záleží na věku, zaměstnání,  a celkovém zdravotním stavu. Tak jak  se postupně zlepšuje trénovanost, tak se postupně mění i vhodná skladba pohybu. Navíc i časové možnosti a ochota investovat čas do pohybu jsou u každého člověka odlišné. Pohybový plán pro relativně zdravého  obézního člověka středního věku může být následující:

Denně cvičení "na záda" a lehké posilování 30 minut   + 2-3x týdně  kolo nebo rotoped 45 minut, nebo 60 minut plavání, nebo 30 minut běhu.

 

Redukční dieta při obezitě se nijak zásadně neliší od běžné zdravé stravy. Jde tedy o nízkokalorickou stravu  s omezením masa, uzenin, živočišných tuků, cukru, alkoholu a naopak bohatou na syrovou zeleninu a ovoce, ořechy, rostlinné oleje a ryby.  

Potřeba "dietní léčby" je u každého člověka jiná, opět záleží na věku, zaměstnání, pohybové aktivitě  a celkovém zdravotním stavu. Tak jak  se postupně mění hmotnost , nebo množství a skladba pohybu, tak je potřeba upravovat i dietu. Dietní plán pro obézního člověka středního věku, který jen lehce manuálně pracuje, ale potřebuje zhubnout, může být následující:

 -snídaně: nízkotučný jogurt 150g nebo vařené vejce + krajíček chleba,....   
 -svačina: jablko nebo mrkev,....                                           
 -oběd: -vařené libové maso 100g, zelenina syrová nebo vařená               
 -svačina: -nízkotučný kefír 500ml,...                                      
 -večeře -100g nízkotučný tvaroh nebo sýr (20%), syreček + grahamový rohlík
                                                                            
Každou dávku jídla (kromě zeleniny) nebo alkoholu navíc  je potřeba kompenzovat hodinou chůze, nebo půlhodinou kola, rotopedu...   Při této dietě by váha měla klesat asi o 2 kg měsíčně. Podle vývoje hmotnosti je potřeba dietu upravovat.   
 
Potravinové doplňky nejsou v léčbě obezity účinné!!!
 
V léčbě těžké komplikované obezity mohou být použity chirurgické zákroky na žaludku a střevě. 
 
 
 
PODPŮRNÉ LÉKY V LÉČBĚ OBEZITY - ROZHOVOR S PROFESOREM MARTINEM HALUZÍKEM: 
Naše cíle nejsou nijak maximalistické
Medical Tribune 01/2017 23.01.2017 11:27 Zdroj: MT Autor: lon
 

„Deset procent úbytku z výchozí hmotnosti, jež nemocný udrží, je úspěch, který má zřetelný význam pro celkový zdravotní stav pacienta,“ říká o reálných cílech léčby obezity prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z Endokrinologického ústavu a Centra diabetologie IKEM.

 

  • Na léčbě obezity by nemělo být nic složitého, prostě příjem energie by měl být nižší než její výdej. Uvést tento jednoduchý předpoklad do praxe je ale mnohdy sisyfovská práce. Jen zlomku pacientů se podaří trvale redukovat hmotnost. Proč tomu tak je?

Jde o kombinaci několika faktorů. Genetické predispozice k obezitě jsou v naší populaci velice silné. Stále výrazněji se také prosazuje obezitogenní prostředí – máme snadno k dispozici energeticky bohatou stravu a zároveň malou motivaci k přirozenému pohybu. Navíc do toho vstupuje stres a jídlo jako nejjednodušší způsob, jak stres zmírnit.

 

  • Jak velký podíl pacientů se závažnou obezitou je v tomto směru úspěšný jen s využitím režimových opatření?

Velmi nízký. Kolem deseti, dvaceti procent, možná ani to ne. Záleží to na věku a přidružených komplikacích. Čím více je komorbidit, tím hůře pacient hubne, platí to i pro diabetes 2. typu. Naše cíle přitom nejsou nijak maximalistické. Deset procent úbytku z výchozí hmotnosti, jež nemocný udrží, je úspěch, který má zřetelný význam pro celkový zdravotní stav pacienta. V podstatě bychom byli spokojeni, i kdyby pacienti udržovali hmotnost stávající a nepřibírali – a i to je pro většinu nedosažitelné.

 

  • Mohl byste shrnout, jaké jsou v současnosti v České republice možnosti farmakoterapie obezity?

To je velmi jednoduché, respektive velmi smutné. Můžeme teoreticky předepsat fentermin (Adipex). Jsme jedna z mála zemí, kde tato možnost zůstává. Tento lék je relativně účinný, ale má mnoho nežádoucích účinků, zejména psychogenních, a je potenciálně návykový, takže se nesmí dávat déle než tři měsíce. K dlouhodobému úspěchu vede jen výjimečně. Já ho nepoužívám v podstatě vůbec, možná má smysl u pacientů, kteří úspěšně hmotnost zredukovali a z nějakého důvodu potřebují krátkodobě podpořit. Teoreticky bychom mohli také uvažovat o analogu GLP‑1 liraglutidu, který je v Evropě schválen v dávce 3 mg denně i v obezitologické indikaci, nejen jako antidiabetikum v dávce do 1,8 mg. U nás jako antiobezitikum není uvedený na trh. Problém je i jeho cena. Ještě stále si pacient může koupit orlistat, zde ale velmi často dochází k nepříjemným tukovým průjmům.

 

  • Máte nějaké vysvětlení pro to, proč je dosavadní spektrum antiobezitik v Evropě užší než v USA, kde je navíc k dispozici například lorcaserin nebo kombinace fentermin/topiramát?

Řekl bych, že Evropa je velmi rezervovaná k obezitě jako k nemoci a vstřícnost ke schvalování nových antiobezitik je zde nižší. Z mého pohledu je to špatně. Když léčíte hypertenzi, tak nikdo nepředpokládá, že po třech měsících léky vysadíte a pacient bude mít trvale tlak v normě. Když mluvíme o antiobezitikách, tak tato otázka přijde.

 

  • Nyní se i českým lékařům do ruky dostává nová farmakoterapeutická možnost pro léčbu obezity: fixní kombinace naltrexonu a bupropionu. Proč dává smysl spojení zrovna těchto dvou látek?

Důvodů je celá řada. Tyto látky se velmi dobře doplňují, nejen z hlediska svého pozitivního vlivu na redukci hmotnosti, ale i svého antidepresivního působení, což se týká především bupropionu. Díky svému centrálnímu účinku snižují touhu, bažení po jídle, někdy se používá anglický termín craving. Ne náhodou se naltrexon používá k léčbě závislostí.

 

  • Když se tyto dvě látky spojí, co dělají dalšího, kromě potenciace redukce hmotnosti?

Ve studii u diabetiků bylo sekundárním cílem sledování vývoje glykovaného hemoglobinu. Tento parametr se snížil o půl procenta. Lipidy jsou ovlivněné nepatrně, když klesá hmotnost, zpravidla stoupá i HDL cholesterol, tak je tomu i v tomto případě. Možná je ale podstatnější, co všechno se při použití této kombinace nemění. Krevní tlak zůstává stabilní, stejně jako tepová frekvence. To je obzvláště důležité, protože u některých léků na obezitu byla problémem právě tachykardie. U antiobezitik asi ze všech lékových skupin nejčastěji dochází k tomu, že léky přijdou, my s nimi začneme pracovat a pak jsou staženy z trhu kvůli bezpečnostnímu profilu.

 

  • S tím, jak je vymezeno indikační omezení kombinace na pacienty s BMI > 30, případně 27 s komorbiditami, jste spokojení?

Já bych řekl, že ano. V praxi to nebude limitující.

 

  • Mohl byste shrnout, kdo je z vašeho pohledu vhodným pacientem pro tento lék?

Je to pacient, u kterého se dá předpokládat slušná compliance. Patří sem ti, kterým se podaří hmotnost snížit na počátku a pak se pokles zastaví. Na druhou stranu je určitě namístě opatrnost u pacientů léčených běžnými antidepresivy. Není to jasná kontraindikace, ale osobně bych byl zdrženlivý.

 

  • Jak tento nový lék přijímají pacienti?

Většina tuto fixní kombinaci snáší velmi dobře. Uvádějí dřívější nástup pocitu sytosti a říkají, že jsou pro ně zvládnutelnější stavy, kdy člověk hlad objektivně nemá, ale pořád má potřebu něco jíst. Ne všichni ale vystoupají na maximální dávku, bohužel často z finančních důvodů. Jako obezitologové s tím velmi bojujeme. Když je obezita nemoc jako každá jiná, měly by být léky na ni pro nemocné finančně dostupné. Například v diabetologii je u nás z veřejného pojištění léčba hrazena velmi slušně, a to i v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Byli bychom rádi, kdybychom se tímto směrem posunuli i v obezitologii – zatím alespoň částečnou úhradou.

 

 

MYSIMBA - NOVÝ LÉK V LÉČBĚ OBEZITY

Na český trh nyní vstupuje nová fixní kombinace- Mysimba (naltrexon/bupropion ER). Jde o  vhodně se doplňující centrální anorektický efekt dvou látek, jejich kombinace prokázala účinnost u obézních i obézních diabetiků. U diabetiků dochází k výraznému zlep- šení glykovaného hemoglobinu a studie u nediabetiků i diabetiků ukazují komplexní efekt na složky metabolického syndromu. Provedena byla již i kardiovaskulární studie s velmi zajímavým pozitivním kardiovaskulárním efektem v prvních měsících léčby. Do české obezitologie a  diabetologie tak vstupuje nová účinná fi xní kombinace, která ukončuje téměř desetiletou přestávku v podávání centrálně působících antiobesitik u nás. TENTO LÉK NENÍ HRAZEN ZZRAVOTNÍMI POJIŠŤOVNAMI.

Přípravek Mysimba je indikován jako doplněk k dietě se sníženými obsahem kalorií a při zvýšené fyzické aktivitě v rámci řízení tělesné hmotnosti u dospělých pacientů (≥18 let) s počátečním indexem tělesné hmotnosti (Body Mass Index, BMI)  ≥ 30 kg/m2 (obezita) nebo  ≥ 27 kg/m2 až < 30 kg/m2 (nadváha) za přítomnosti jedné nebo více přidružených chorob souvisejících s hmotností (např. diabetes 2. typu, dyslipidemie nebo kontrolovaná hypertenze)

 

 

 

 
 
 

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode