Demence, "sklerÓza"...
Kognitivní funkce ovlivňuje stárnutí i prevence
Autor: Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
Nejvýznamnějším negativním prognostickým faktorem pro naše kognitivní funkce, a jde o něco ireversibilního, je věk. U lidí ve věku nad 65 let pravděpodobnost narušení není ještě příliš velká (asi 20 %), ale v kategorii 75 let a starší je to již 30 % a u těch, kdo se dožijí 85 a více let, činí více než 80 procent. Existují různé formy od mírné kognitivní poruchy až po různé formy demencí.
Zajímavá je studie Reisberga et al., která říká, že u lidí bez zjistitelných objektivních známek neurodegenerace představují pouhé stížnosti na narušení paměti, kdy si nemohou vzpomenout na jména či čísla, také negativní prognostický faktor, který nám říká, že během několika let dojde u nich s velkou pravděpodobností k rozvoji mírné kognitivní poruchy a o něco častěji se u nich také vyvine Alzheimerova nemoc. Často se zapomíná, že demence, jako je např. Alzheimerova nemoc, jsou chorobou smrtelnou.
Doba přežití je po začátku demence ve srovnání s lidmi, kteří jí netrpí, podstatně zkrácena. Podle studie Schoenberga a spolupracovníků má pouze 16 % lidí s demencí dobu přežití deset let, zatímco u stejně starých lidí bez ní je to skoro 40 procent.
Současné léčebné možnosti v této oblasti se samozřejmě rozvíjejí, k dispozici jsou nejrůznější moderní léky, které dokáží zpomalit, nikoli však zastavit nebo vyléčit neurodegenerativní proces. Proto je velmi žádoucí usilovat o předcházení těmto poruchám a možností ve struktuře dnešního životního stylu je celá řada. Na čelném místě stojí fyzická aktivita, negativními faktory samozřejmě jsou kouření, abusus alkoholu, nadváha, k problému lze však přistoupit také aktivně ve formě kognitivního tréninku nebo dietních návyků. Pokud jde o dietní návyky, je nutno se zmínit o polynenasycených mastných kyselinách, jejichž role je nejprobádanější, ginkgo bilobě, fosfatidylserinu a některých vitaminech.
Naše strava je čím dál méně vyvážená
Skloňují se pojmy omega-3 nenasycené mastné kyseliny a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Typickými představitelkami prvně zmíněných jsou eikosapentaenová, dokosahexaenová a alfalinolenová kyselina, ty druhé pak reprezentují kyselina linolová a arachidonová. Tyto látky, jak se prokázalo na pokusech se zvířaty, ale poté i v klinické praxi, mají bezpochyby biologicky významné účinky na funkci našeho mozku a nejen jeho. Působí neuroprotektivně především prostřednictvím stability a fluidity buněčných membrán, snižují koncentraci cholesterolu, působí antikoagulačně, což se týká skupiny omega-3, obě skupiny vykazují protizánětlivé působení a omega-6 mají neuromodulační působení na neurotransmiterové centrální systémy. Některé ze zmíněných látek jsou pro lidské tělo esenciální, což znamená, že je nedokážeme syntetizovat a musíme je přijímat ve stravě. Omega-3 jsou především v rybách a omega-6 hlavně v rostlinných olejích. Někdy se udává, že omega-3 jsou lepší a omega-6 méně dobré, ovšem není tomu tak, obě skupiny jsou pro náš organismus důležité. Avšak velkým problémem současnosti je fakt, že jejich poměr ve stravě se velmi posunul v neprospěch skupiny omega-3. Zatímco na začátku minulého století byl jejich poměr v tradiční stravě dvě až čtyři ku jedné ve prospěch omega-6, v současnosti se posunul na poměr deset až dvacet ku jedné.
Příčinou je, že v našem prostředí málo jíme mořské živočichy a hodně konzumujeme živočišné oleje. Např. česká Společnost pro výživu konstatovala, že poměr mezi omega-6 a omega-3 byl měl být maximálně pět ku jedné, takže omega-3 nám do určité míry scházejí. Problematikou nenasycených mastných kyselin se samozřejmě nezabývají jen psychiatři a neurologové, ale např. také kardiologové, kteří mají docela jasno, takže se lze odvolat na doporučení American Heart Association. To říká, že zdravý člověk by měl z hlediska prevence kardiovaskulárních chorob konzumovat rybu alespoň dvakrát týdně, kdo již nějakou kardiovaskulární chorobou trpí, měl by denně požívat jeden gram nenasycených mastných kyselin, a ten, kdo např. trpí hyperglykémií, dávku ještě vyšší.
Bohužel takové jasné doporučení z hlediska kognitivních funkcí zatím neexistuje, ale k dispozici je řada studií, jež jsou dvojího typu: jednak epidemiologické, které srovnávají kvalitu stravy s rozvojem neurodegenerace a narušení kognitivních funkcí, a jednak studie léčebné. Na příkladu jedné z epidemiologických, již vedl van Gelder a spolupracovníci, lze ukázat, že u lidí konzumujících dostatek ryb na rozdíl od těch, kdo tak nečiní, je během pěti let narušení jejich kognitivních funkcí ve věku 70 až 80 let mírné, na rozdíl od těch, kdo se z tohoto pohledu stravují nezdravě. Rozdíl mezi skupinami je vysoce statisticky významný a takových studií je celá řada. Stejně tak jsou k dispozici studie léčebné, kde ve studii Motanino et al. byly lidem s mírnou kognitivní poruchou šest měsíců podávány nenasycené mastné kyseliny a během oné doby u nich došlo ke zlepšení bezprostřední paměti i pozornosti. Opět šlo o zlepšení statisticky významné.
Rozvoj Alzheimerovy demence ovlivňuje dieta
Ginkgo biloba, jinan dvojlaločný, má z hlediska neuropsychiatrického pověst zázračné látky zlepšující naše kognitivní funkce. Faktem je, že extrakty, které jsou k dispozici, obsahují látky, jako jsou terpeny a flavonoidy, jež prokázaly v animálních experimentech působení antioxidační, antiagregační a zlepšení oxidiativního metabolismu glukózy. Existuje opět celá řada léčebných studií různé kvality, jež většinou prokazují příznivý účinek, avšak v některých případech ne.
Studie Napryeyenko et al. prokazuje, že 22měsíční podávání 240 mg extraktu ginkgo bilogy pacientům s Alzheimerovou chorobou a vaskulární demencí došlo ke zlepšení jejich kognitivních funkcí na rozdíl od těch, jimž bylo podáváno placebo. Tam došlo během onoho intervalu naopak k jejich zhoršení. Nedávno byla publikována v Journal of American Medical Association studie, která však nějaké pozitivní změny po několikaletém podávání extraktu ginkgo biloby neprokázala.
Zajímavá je studie Kennedyho a spolupracovníků, již zkoumali 28 mladých dobrovolníků a výsledky akutního podání kombinace ginkgo biloba a fosfatidylserinu. Fosfatidylserin je opět látka působící na buněčné membrány a údajně zvyšuje biologickou dostupnost látek z ginkgo biloby. U zdravých dobrovolníků akutně došlo po podání kombinace v horizontu hodin ke zlepšení kognitivních funkcí na rozdíl od ginkgo biloby samotné či placeba, takže je možné, že některé kombinace efekty těchto látek zvyšují.
Je známo, že vitaminy typu B mají příznivý účinek na centrální nervový systém, krvetvorbu atd., jsou koenzymy v některých metabolických procesech, přispívají ke štěpení glykogenu, k syntéze neurotransmiterů a nukleových kyselin. Jako koenzymy také zasahují např. do homocysteinového cyklu, konkrétně kyselina listová, B12 a B6, a tyto koenzymy podporují proces, který eliminuje homocystein a mění ho na glutathion. O homocysteinu se předpokládá, že jde o rizikový faktor z hlediska kardiovaskulárních, neurologických nebo neuropsychiatrických chorob.
Výsledek studie podávání B9 a B12 Vital Trial Collaborative Group z roku 2003 jasně prokazuje, že tato kombinace a především kyselina listová (B9) přispívají k tomu, že koncentrace homocysteinu v našem organismu se podáváním těchto látek snižuje.
Ve studii Durgy et al., zkoumající opět starší lidi, podávání kyseliny listové po relativně dlouhou dobu, tři roky, vedlo k tomu, že došlo k poklesu homocysteinu a ke statisticky významnému zlepšení globálních kognitivních funkcí, paměti a rychlosti zpracování informací.
Pak je zde ještě druhá skupina vitaminů, C a E, a opět existují některé práce, jež prokazují, že podávání dostatečného množství těchto látek může způsobit snížený výskyt neurodegenerativních procesů v populaci. Z velké studie Engelharta a spolupracovníků, zahrnující přes pět tisíc lidí starších 55 let sledovaných šest let, lze vyrozumět, že u 146 z nich došlo během této doby k rozvoji Alzheimerovy demence, jejíž výskyt koreloval s množstvím pozřených vitaminů E a C. Ti, kdo jich měli více, měli menší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy demence, na rozdíl od těch, kdo jich měli méně.
Před několika týdny vyšla v Archives of Neurology zajímavá práce Gua a spolupracovníků, která se opět zabývala velkou skupinou newyorských obyvatel starších 65 let, sledovala je po dobu čtyř let, a autoři analyzovali prospektivně stravu, již tito lidé požívali. Během oněch čtyř let se u nich rozvinulo 253 případů Alzheimerovy demence a investigátoři určili typ stravy, která měla na tento negativní vývoj určitý vliv. U těch, kdo se takto stravovali nejméně, byla pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy demence 15 %, a u těch, kdo nejvíce, pouze 7 %, což značí v podstatě dvojnásobnou pravděpodobnost závislosti na dietě.
A co protisklerotická DP2 dieta znamená? Zahrnovala dostatečný příjem salátového oleje, oříšků, ryb, drůbeže, kořenové a listové zeleniny a v podstatě ovoce a nižší příjem vysokotučných mléčných výrobků, červeného masa, vnitřností a másla. Když to převedeme do výše zmiňovaných látek, je to dieta zahrnující dostatečné množství omega-3 i omega-6 nenasycených mastných kyselin, vitaminů E a B9. Zdá se, že tato kombinace je alespoň podle této studie něco, čím můžeme i ve vyšším věku pomoci udržet své kognitivní funkce v dobrém stavu.
Tento článek lze uzavřít sdělením, že kognitivní funkce většiny osob jsou ve vyšším věku narušeny, přičemž závisí samozřejmě na věku a mnoha dalších faktorech. Stejně tak lze konstatovat, že běžná, dá se říci nepřirozená strava neobsahuje dostatečné množství potřebných živin, a proto je třeba dbát na zvýšený přísun významných rostlinných a živočišných látek zvýšenou konzumací potravin, jež byly výše zmíněny, a vhodných potravinových doplňků.
Čím dál častěji se budeme setkávat s pacienty, kteří tyto látky konzumují, a měli bychom být schopni na dané téma s nimi diskutovat, byť jsou některé naše závěry předběžné a některé informace nejsou zcela jasné.
Vliv životního stylu na neurodegenerativní choroby
Faktory životního stylu ve středním věku mají důležitý vliv na riziko vývoje neurodegenerativních chorob během pozdějšího života. Existují údaje o faktorech životního stylu pro Alzheimerovu chorobu a Parkinsonovu chorobu. Pokračující tělesná a kognitivní aktivita, vyvážená strava (podobná té v zemích okolo Středozemního moře) s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, farmakologická léčba hypertenze, dostatečný a nepřerušovaný spánek a snad i léčba lipofilními statiny snižují riziko vývoje demence později v životě. Několik studií v posledních letech poskytlo důkazy, že během posledních dekád se výskyt demence snížil. To je pravděpodobně nutno přičíst zdravějšímu životnímu stylu a léčbě rizikových faktorů. Pokračující tělesná aktivita také snižuje pravděpodobnost vývoje Parkinsonovy choroby. Zda mají faktory životního stylu také vliv na průběh a progresi Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby v symptomatických stadiích, není zatím známo, konstatují závěrem v posledním čísle lékařského časopisu Nervenarzt němečtí autoři z klinických neurologických pracovišť (Aachen a Kiel).
Zdroj: Schulz JB, Deuschl G. Einfluss des Lebensstils auf neurodegenerative Erkrankungen. Nervenarzt. 2015;86(8):954–959
"STŘEDOMOŘSKÁ" dieta zpomaluje stárnutí mozku
Vědci zkoumali vliv středomořské diety na strukturální změny mozku spojené se stárnutím v kohortě 1091 dospělých bez přítomnosti demence. Míra adherence k mediteránní dietě byla stanovena pomocí skóre v dotazníkovém šetření provedeného u účastníků ve věku zhruba 70 let. Celkový objem mozku i šedé hmoty mozkové a tloušťka kortexu byly určovány pomocí zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) provedeném v odstupu 3 a 6 let od vstupu do studie.
Premorbidní inteligence a kognitivní výkonnost na počátku studie byly obdobné jak u skupiny s vysokou adherencí, tak u skupiny s nízkou adherencí (celkově průměrné skóre Mini-Mental State Examination činilo 28,9).
Po třech letech se po vyšetření MRI ukázalo, že účastníci s vysokou adherencí mají vyšší koncentraci apolipoproteinu E ℇ4 (lidé, kteří jsou nositeli ε4 alely, mají významně vyšší riziko vzniku AD v mladším věku – pozn.red.), větší celkový objem mozku (997,52 ml oproti 981,85 ml) a větší objem šedé hmoty než participanti ve skupině s nízkou adherencí.
Po šesti letech dle vyšetření MRI vykázali více šedé hmoty a navíc i větší tloušťku kortexu než participanti s nízkou adherencí.
Nízká adherence k mediteránní dietě byla ve srovnání s vysokou adherencí spojena s výrazně větším poklesem v celkovém objemu mozku po adjustaci vzhledem k věku, pohlaví, indexu tělesné hmotnosti, komorbiditám, vzdělání, intelektuálním schopnostem, kognitivní výkonnosti a přítomnosti apolipoproteinu E ℇ4. Konzumace masa a ryb nebyla spojena se strukturálními změnami mozku.
Komentář
„Tato longitudinální data potvrzují význam změn v životním stylu v podpoře zdraví mozku. Preference středomořské diety může mít protektivní účinek při atrofii mozku u starších osob, ale při konzultaci s lékařem by se nemělo zapomenout ani na ostatní lifestylové změny, jako je např. cvičení,“ komentovalaJennifer Rose V. Molanová z University of Cincinnati pro časopis NEJM Journal Watch.
Kognitivní poruchy ve stáří nejsou nevyhnutelně nutné
Zdroj: MT Autor: haš
Ve dnech 28. až 30. dubna se ve Slovanském domě v Praze sešli praktičtí lékaři na své XI. jarní interaktivní konferenci. Sdělení, která byla na konferenci přednesena, se týkala mnoha chorob a symptomů, se kterými se praktický lékař může setkat ve své ordinaci, včetně poruch kognitivních funkcí a demence. První přednášející, profesor Jiří Raboch, potěšil přednáškou, z jejíchž závěrů vyplynulo, že kognitivním poruchám ve stáří lze do jisté míry předcházet. Pozitivně vyzněla také zpráva MUDr. Simony Papežové o tom, že Alzheimerova choroba a jí obdobná onemocnění mají na léta 2016 až 2019 zpracován národní akční plán, podle kterého bude zajišťována péče o pacienty a jejich potřeby ve všech stadiích těchto závažných onemocnění a v němž hraje klíčovou roli všeobecný praktický lékař. Partnerem bloku o kognitivních poruchách se stala farmaceutická společnost Angelini Pharma Česká republika, s. r. o.
"Kognitivní poruchy jsou v 21. století u starší populace, i vzhledem k prodlužujícímu se věku, stále častější a nic nenasvědčuje tomu, že by jich mělo v budoucnu ubývat. Stávají se důvodem obav pro stárnoucího jedince, jeho okolí a v konečném důsledku i pro společnost. Musí to tak být?" zahájil své sdělení profesor MUDr. Jiří Raboch, DrSc., z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. K úbytku kognitivních funkcí dochází fyziologicky s přibývajícím věkem, aniž by bylo přítomno neurologické onemocnění. Při "normálním stárnutí" zůstávají kognitivní funkce do věku 60 let nezměněny a do 80 let klesají maximálně o deset procent. Při patologickém stárnutí klesají kognitivní funkce rychleji. Nejdříve je patrná mírná kognitivní porucha (MCI), postihující krátkodobou i dlouhodobou paměť, zpomalující tok myšlenek a schopnost rozhodování, ovlivňující schopnost řeči, orientace, pozornosti, poznávání objektů či předmětů a způsobující ztrátu praktických schopností. Pokud jsou narušeny běžné denní aktivity pacienta, jeho chování a soběstačnost, hovoříme již o demenci. Sledování původně 1 173 osob bez kognitivního deficitu a 296 osob s MCI starších 65 let, popsané ve studii Canadian Study of Health and Aging z roku 2004, ukázalo, že po pěti letech zůstalo bez potíží 50 procent osob původně bez kognitivního deficitu, 29 procent mělo MCI a zbylé osoby trpěly některou formou demence. Ve druhé skupině pacientů s MCI již na začátku studie bylo po pěti letech pouze 11 procent osob bez kognitivních potíží, 33 procent trpělo MCI a více než polovina měla diagnostikovánu demenci. Práce tedy ukázala, že MCI může být prediktivním ukazatelem rozvoje demence, na druhou stranu že je možné se z MCI vrátit do normálního stavu kognice.
Za královny Viktorie byli lidé mentálně zdravější
Na rozvoji demence se podílí s různou sílou důkazů řada prediktorů. Literatura zmiňuje faktory cerebrovaskulární, jako je diabetes, abúzus alkoholu, metabolický syndrom, hypertenze, hypercholesterolémie, dále psychopatologické faktory, jako jsou neuropsychiatrické příznaky, deprese, úzkost, a také faktory dietní - středomořská dieta, koncentrace kyseliny listové a vliv homocysteinu, přičemž sílu důkazu 1 má ze všech zmiňovaných faktorů pouze deprese. Že dlouhý věk nemusí být vždy spojen s úbytkem kognitivních schopností, ukázal profesor Raboch na příkladu královny Viktorie (1819-1901), za jejíž výjimečně dlouhé vlády (1838-1876) došlo k největšímu rozkvětu Velké Británie a panovnice byla schopná zastávat úřad až do své smrti. Ovšem toto období nebylo obdobím dlouhověkosti jen pro samotnou královnu. V letech 1850-1880 činil průměrný věk dožití žen v Británii 73 let (nyní 76 let) a mužů dokonce 75 let (dnes 72 let), navíc výskyt neurodegenerativních onemocnění byl desetkrát nižší. Stejně tak nejčastější příčiny úmrtí v době viktoriánské Anglie (úrazy a infekční choroby) se diametrálně lišily od současnosti (kardiovaskulární onemocnění a nádory), což je dáváno do přímé souvislosti s rozdílným životním stylem dříve a dnes. Příjem potravy byl v té době kaloricky vyšší, ale odpovídalo mu enormní fyzické zatížení jak v práci, tak mimo ni.
Demenci neumíme léčit, musíme jí předcházet
Zatím umíme patologický proces neurodegenerativní demence pouze zpomalit, neumíme ji léčit. Proto je nutné snažit se rozvoji mozkové degenerace předcházet, přičemž preventivních strategií, jak předejít rozvoji kognitivního narušení ve vyšším věku a rozvoji demencí, existuje více. Kromě pravidelné fyzické aktivity a kognitivního tréninku, dostatečného spánku a odpočinku mezi ně patří i strava. V ní se uplatňují polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), které působí neuroprotektivně, snižují koncentraci cholesterolu a mají antikoagulační, protizánětlivý a neuromodulační účinek. Jedná se o omega‑3 mastné kyseliny (EPA - eikosapentaenová, DHA - dokosahexaenová, ALA - alfa‑linolenová) a omega‑6 mastné kyseliny (LA - linolová, AA - arachidonová). Jejich vliv byl potvrzen i klinickou studií Van Geldera z roku 2007, kdy konzumenti ryb měli po pěti letech výrazně nižší výskyt kognitivních poruch než osoby, které ryby nejedly. Současně bylo v klinické studii prokázáno, že u osob s MCI lze pravidelným půlročním podáváním polynenasycených mastných kyselin mírně zlepšit kognitivní funkce. Současné práce ukazují, že existují celé skupiny potravin a látek, jež při dlouhodobém podávání příznivě či nepříznivě ovlivňují kognitivní funkce. Příznivé působení je připisováno třeba látkám obsaženým v celozrnných obilovinách, ovoci, zelenině, luštěninách a řadě dalších potravin, nepříznivé třeba látkám v cukrovinkách, smažených jídlech nebo slazených nápojích. Farmaceutický průmysl je v tomto směru aktivní a stále hledá nové kombinace látek, jež by mohly být prospěšné pro kognitivní funkce, například polynenasycené mastné kyseliny doplněné o látky z Ginkgo biloba a vitaminy B a E. Existují již některé pilotní studie (Shakersain et al., 2016) hodnotící účinek těchto kombinovaných přípravků na starší populaci a mající slibné výsledky. Reakční doba na podněty i paměť skupiny užívající doplněk stravy oproti skupině bez doplňku se v nich zlepšuje. Novější studie (Gu et al., 2015) prokázala tyto výsledky nejen na úrovni psychologické, ale také na úrovni strukturální, kdy vyšší konzumace ryb a nižší příjem červeného masa vedly ke zvýšení objemu mozku, šedé i bílé hmoty a větší tloušťce mozkové kůry. Výsledky způsobené změnou stravy odpovídají pěti letům kvalitního života.
Pohyb udržuje mozek v kondici
Tak jako Hippokrates řekl, že "potrava je tvou medicínou a medicína tvou potravou", řekl současně, že "nejlepší medicínou je chůze", což se v případě prevence demence potvrzuje. Příčně pruhovaný sval dokáže při zátěži produkovat do krevního oběhu látky (myokiny) ovlivňující metabolickou a fyziologickou aktivitu dalších orgánů a mimo jiné zvyšovat plasticitu mozku. Studie (Etgen et al., 2010) prováděná s 3 458 jedinci staršími 55 let prokazuje menší narušení kognitivních funkcí u osob s vysokou i mírnou zátěží ve srovnání s osobami bez zátěže. U osob s pravidelnou fyzickou aktivitou lze prostřednictvím magnetické rezonance (MRI) prokázat zvětšení hipokampálního a parahipokampálního regionu ve srovnání s osobami bez zátěže.
Ideální je kombinovaný přístup
Přístupy k pacientům s již projevenou MCI se v poslední době kombinují. Podávání omega‑3 polynenasycených mastných kyselin, aerobní cvičení a kognitivní stimulace vedou k prevenci atrofie šedé hmoty mozkové (Kobe et al., 2016). "Myslím si, že měníme paradigma léčby duševních poruch. Určitě se nevzdáme velmi účinných farmak, která dokáží ovlivnit neuroplasticitu mozku, s pomocí psychoterapie rozvíjíme rovněž psychologický pól naší léčby, ale nesmíme zapomínat ani na životní styl a aktivity, které také mohou ovlivnit mozkovou neuroplasticitu. V roce 2014 a 2017 jsme s docentem Ptáčkem prováděli průzkum na reprezentativním vzorku české populace a pátrali jsme po tom, jak jsou dodržovány zásady zdravého životního stylu. Dobrou zprávou je, že se povědomí o zdravém životním stylu stále zvyšuje, stále ale platí, že většina lidí zdravý životní styl nedodržuje nebo o něm nic neví. To je jeden z úkolů nás lékařů, abychom to změnili. Kognitivní funkce mají tendenci se stářím se zhoršovat, ale kognitivní poruchy nejsou nevyhnutelně nutné. Velké rezervy mají naši pacienti především ve stravě," řekl v závěru profesor Raboch. Společně se spoluautorkou Evou Filipovou přispěl profesor Raboch k lepší edukaci vydáním knihy Jezte chytře.
Co mohou praktičtí lékaři očekávat od Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění?
Druhé sdělení přednesla MUDr. Simona Papežová, soukromá psychiatrická lékařka, konzultantka Ministerstva zdravotnictví ČR pro Strategii reformy psychiatrické péče a Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění (NAP AD). MUDr. Papežová stejně jako profesor Raboch konstatovala, že v nadcházejících letech bude základním rysem vývoje obyvatelstva jeho progresivní stárnutí a že počet osob s chronickými chorobami, zejména neurodegenerativními onemocněními provázenými syndromem demence, poroste. Zatímco v roce 2015 bylo ve světě 46,8 milionu pacientů s demencí, v roce 2030 to bude 74,7 milionu a v roce 2050 již 131,5 milionu nemocných. V současné době se odhaduje počet nových případů demence na 9,9 milionu za rok. V České republice bylo v roce 2013 odhadem 150 000 pacientů s demencí, v roce 2023 jich bude 200 000 a v roce 2036 dokonce 300 000. Ve věku nad 65 let u nás trpí demencí každý třináctý člověk, ve věku nad 80 let každý pátý a nad 90 let již každý druhý senior. S výskytem demence jsou spojeny i celospolečenské náklady. Organizace Alzheimer's Disease International je ve své zprávě z roku 2015 odhadla na 818 miliard USD, v roce 2018 by měly vzrůst na 1 bilion USD a v roce 2030 na 2 biliony USD.
Péče o pacienty s demencí
V počátečních fázích onemocnění, kdy převládají hlavně obtíže s pamětí, mohou osoby s demencí bez větších problémů setrvávat ve vlastním prostředí. V dalších stadiích nemocní ztrácejí soběstačnost zejména v instrumentálních aktivitách a vyžadují celodenní asistenci. V závěrečných fázích nemoci je již nutné zajistit trvalou komplexní péči. S vysokými finančními náklady na péči jsou spojena zejména pokročilá stadia demence. Včasná diagnóza demence, správná léčba a adekvátní psychosociální intervence mohou významným způsobem průběh onemocnění zpomalit, oddálit pokročilá stadia a také zvýšit kvalitu života. Řešením problematiky stárnutí se zabýval již Návrh koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění v ČR, který byl vypracován na základě doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. V letech 2012 až 2015 na Ministerstvu zdravotnictví ČR pracovala Meziresortní a mezioborová skupina pro přípravu NAP AD, která vycházela z výše uvedené koncepce. Výstupem její práce byl Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění, koncipovaný na období 2016 až 2019, který byl přijat vládou v únoru 2016.
Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc
Hlavní cíle NAP AD jsou:
- Zajištění včasné a správné diagnózy syndromu demence
- Úhrada léčby z veřejného zdravotního pojištění
- Zlepšení přístupu k vhodné péči, zajištění vhodné péče a její koordinace
- Zvýšení podpory pro pečovatele
- Zajištění edukace rodinných pečujících a asistentů sociální péče
- Prevence v rámci zdravotních a sociálních služeb
- Zvýšení povědomí široké veřejnosti o onemocnění
Dále je potřeba se zaměřit na změnu postoje k nemocným ve společnosti, tedy vychovávat k ohleduplnosti vůči seniorům, podporovat rozvoj vzdělávání pro profesionální pečující, vzdělávat pracovníky ve školství a veřejném sektoru, koordinovat úsilí v oblasti výzkumu, organizovat epidemiologický dozor a podpořit zapojení České republiky do celoevropské spolupráce.
Úloha praktického lékaře v prevenci, diagnostice a léčbě demence
Praktičtí lékaři by se měli aktivně podílet především na včasné diagnostice, léčbě, péči o pacienty s demencí a prevenci onemocnění. Co se týká diagnostiky, lékaři v primární péči budou mít k dispozici přibližně pětiminutový test, který budou předkládat osobám starším 65 let při preventivních prohlídkách. Jeho ověřování v rámci pilotních projektů v současné době probíhá. Probíhá také jednání se zdravotními pojišťovnami o možnosti financování screeningu a zařazení nového výkonu do seznamu zdravotních výkonů. Předpokládá se i následné začlenění tohoto screeningového vyšetření v rámci procesu novelizace vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Odhaduje se, že jedna ordinace provede screeningové vyšetření u dvou osob týdně a zachytí dva pacienty měsíčně. Pokud budou výsledky testu pozitivní, doplní praktický lékař další vyšetření nebo odešle nemocného ke specialistovi.
V problematice léčby je velmi důležité řešit při revizi úhrad jednotlivých lékových skupin odstranění či úpravu preskripčních a indikačních omezení kognitiv, která nyní může předepisovat neurolog, psychiatr nebo gerontolog. Odborná společnost připravuje podklady pro změnu, protože současná omezení brání včasnému zahájení léčby a přenesení léčby pacienta s diagnózou stanovenou specialistou na praktického lékaře. V budoucnu bude také třeba vytvořit strukturovanou síť pracovišť s definovanou péčí poskytovanou na jednotlivých úrovních. Součástí této sítě bude jak všeobecný praktický lékař, tak ambulantní specialista, organizace poskytující terénní a sociální služby, specializovaná lůžková zařízení a pro veřejnost snadno dostupné informační kanály, jako je telefonická linka a internetový portál.
Klíčovou roli pak hraje všeobecný praktický lékař v prevenci, protože v současné době značná část nemocných trpících demencí zůstává bez správné diagnózy a léčí se až v pokročilých stadiích onemocnění. "Preventivní intervence není v žádných doporučeních definována, nicméně některé doplňky stravy mohou mít pozitivní vliv na zpomalení progrese MCI," upozornila MUDr. Papežová. Na podporu kognitivních funkcí byl vyvinut např. doplněk stravy Acutil obsahující unikátní kombinaci látek. V dávce 1 až 2 kapsle denně napomáhá zachování zdravé funkce a výkonu mozku. Přípravek v jedné kapsli obsahuje rybí olej (500 mg), omega‑3 mastné kyseliny (350 mg), DHA (250 mg), EPA (40 mg), Ginkgo biloba (60 mg), fosfatidylserin (15 mg), vitamin E (5 mg), kyselinu listovou (250 μg) a vitamin B12 (5 μg). Jeho účinky již byly ověřeny v klinických studiích. Je třeba zdůraznit, že dlouhodobé užívání přípravku je přínosem v rámci prevence demence, v rámci pokročilých stadií již je zcela namístě léčba kognitivy.
Úkolem praktického lékaře podle NAP AD tedy bude prevence, screening a včasná intervence u osob ohrožených demencí. Do celého procesu by se měl zapojit svou konzultační činností i lékárník. Léčba a péče o pacienty s MCI a demencí budou dále rozpracovány v odborných doporučeních. "Závěrem lze tedy ještě jednou zdůraznit nezastupitelnou roli všeobecného praktického lékaře v péči o pacienty se syndromem demence a NAP AD tuto úlohu zohledňuje. Naším přáním je, aby implementace NAP AD do praxe výrazně zvýšila kvalitu péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou a jinými obdobnými onemocněními," uzavřela MUDr. Papežová.
Kontakt
MUDr. Nikol Řeřichová, Pavla Bartošová
Lipová 468, Dambořice, 696 35Násedlovice 211, 696 36
Mobil v ordinační době: 739 599 296
Vyhledávání
Vytvořeno službou Webnode