Dočasná pracovní neschopnost

Nejprve k otázce začátku a ukončení DPN. 
DPN  lze začít 3 dny zpětně a  ukončit DPN 3 dny dopředu, ale v rámci uvedených dnů se počítá i se dnem, kterým je o  DPN je rozhodováno!  Proto například nelze  při ordinaci v  pondělí zahájit DPN od předchozího pátku (nutno počítat pondělí, neděle, sobota a  pátek, což jsou již 4 dny). Shodný systém platí i pro zahájení a ukončení tzv. potřeby k ošetřování neboli OČR. Pokud je tedy zapotřebí zahájit DPN za dobu delší, než jsou 3 dny, pak je tak potřeba učinit formou žádosti o  zpětné uznání DPN, která se po vyplnění vlastní žádosti a po vyplnění všech 5 dílů DPN (kde je již uveden i den vzniku DPN v minulosti)  zasílá  konkrétně na odd. LPS PSSZ. Je vhodné přiložit i  odbornou lékařskou zprávu, z  níž plyne datum z minulosti, od kterého je potřeba zpětné schválení udělit. 
Problematika povolení vycházek při DP:
Vycházku může ošetřující lékař stanovit v rozsahu 6 hodin mezi 7:00 až 19:00 a může je udělit ihned od počátku DPN. Vše je zde v rukou ošetřujícího lékaře, který tak určuje pomocí vycházek léčebný režim a bere v potaz i skutečnost, že se v některých případech jedná o samostatnou osobu v domácnosti, která by měla mít alespoň prostor k nákupu základních potravin a životních potřeb.
Jak je to s finanční stránkou v době DPN?
 Doposud platí, že prvé 3 dny tvoří tzv. karenční lhůta, kdy není vyplácena ani náhrada mzdy ani nemocenská. Následuje období od 4. do 14. dne, kdy je vyplácena náhrada mzdy od zaměstnavatele. Pozor, ta je vyplácena pouze za pracovní dny. Od 15. dne DPN pak již ČSSZ vyplácí nemocenskou, na rozdíl od náhrady mzdy je však nemocenská vyplácena za každý kalendářní den, tedy i za soboty a neděle. Pokud je pak DPN delší, je nejprve v období od 15. do 30. dne vypláceno 60 % vyměřovacího základu, v  období od 30. do 60. dne je vypláceno 66 % vyměřovacího základu a konečně od 61. dne je vypláceno 72 % vyměřovacího základu. Často padají dotazy, jak je to s  případným ukončením pracovního poměru, pokud u pacienta v DPN běží například zkušební lhůta. V  daném případě lze pracovní poměr ukončit až od 15. dne DPN, tedy v době, kdy jsou již vypláceny nemocenské dávky, neboť mezi 4. až 14. dnem vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a  ten se nemůže této povinnosti zbavit ukončením pracovního poměru v daném období.
Jak je to s  možnou celkovou délkou DPN neboli s podpůrčí dobou? 
Od 15. dne běží podpůrčí doba, která trvá nejdéle 380 kalendářních dnů. Toto období lze prodloužit, a to za pomoci tzv. prodloužení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, celkem o  dalších 350 dnů. Zde je nutno uvést, že žádá pacient na kterémkoliv klientském centru PSSZ (OSSZ) a  toto prodloužení lze ze strany posuzujícího posudkového lékaře prodloužit maximálně o  90 dnů. Celkově tak může pacient žádat o toto prodloužení výplaty nemocenské po uplynutí podpůrčí doby celkem 4krát
Doba trvání dočasné pracovní neschopnosti u jednotlivých nemocí:
Pracovní nechopnost trvá, dokud nedojde k ustálení zdravotního stavu, tedy k úzdravě nebo v opačném případě  ke vzniku invalidity. Pracovníky Ministerstra práce sociálních  věcí byly vypracovány standardy definující obvyklé a maximální doby trvání DPN u jednotlivých diagnóz a jejich překročení bude přezkoumáváno a postihováno!
 
Za optimální délku trvání DPN pro příslušnou diagnózu se považuje hodnota, která byla určena výzkumem empiricky jako teoretický a praxí prověřený konsensus odborníků z jednotlivých oblastí medicíny. Do této délky DPN by dle odborníků příslušných medicínských oborů měla spadat většina (> 90 %) případů DPN s obvyklým klinickým průběhem, u práce neschopných, kteří jsou zainteresování na dodržování léčebného režimu a motivováni k včasnému návratu do pracovního procesu, pokud by většina ošetřujících lékařů institut optimální délky trvání DPN skutečně využila. Tato čísla předpokládají nekomplikovaný průběh onemocnění, popř. invazivního nebo operačního výkonu u dříve „zdravotně kompenzovaného“ pacienta.
V případě přítomností komplikací léčení a závažných komorbidit, popř. ve vztahu k některým specializovaným zaměstnáním (výdělečným činnostem) vykonávanými pojištěnci (vysoce náročné nebo rizikové profese) je nutné optimální délku trvání DPN individualizovat.
Překročení optimální doby trvání DPN je důvodem k ověření průběhu DPN u ošetřujícího lékaře, pokud se jeví, že jde o nestandardní případ (např. opakovaná DPN, podnět zaměstnavatele o zneužívání, ošetřující lékař vykazuje v daném regionu podstatně delší trvání DPN než je celostátní průměr...
 
Za tzv. maximální doporučenou dobu trvání DPN pro danou klinickou diagnózu se považuje hodnota, která byla určena výzkumem empiricky jako teoretický a praxí prověřený konsensus odborníků z jednotlivých oblastí medicíny v případech provázených komplikacemi, protrahovaným hojením, polymorbiditou pacienta, jeho „rizikovostí“, popř. špatnou spoluprací či špatnou adherencí k léčbě, specifiky zaměstnání (výdělečné činnosti).
Překročení maximální doporučené doby trvání DPN pro danou klinickou diagnózu je důvodem k provedení kontroly správnosti postupu ošetřujícího
lékaře v konkrétním případě. Jde o mechanismus zabraňující zneužívání institutu DPN a nedůvodnému vyplácení nemocenského.
Za optimální délku trvání DPN pro příslušnou diagnózu se považuje hodnota, která byla určena výzkumem empiricky jako teoretický a praxí prověřený konsensus odborníků z jednotlivých oblastí medicíny. Do této délky DPN by dle odborníků příslušných medicínských oborů měla spadat většina (> 90 %) případů DPN s obvyklým klinickým průběhem, u práce neschopných, kteří jsou zainteresování na dodrţování léčebného reţimu a motivováni k včasnému návratu do pracovního procesu, pokud by většina ošetřujících lékařů institut optimální délky trvání DPN skutečně vyuţila. Tato čísla předpokládají nekomplikovaný průběh onemocnění, popř. invazivního nebo operačního výkonu u dříve „zdravotně kompenzovaného“ pacienta.
5) V případě přítomností komplikací léčení a závaţných komorbidit, popř. ve vztahu k některým specializovaným zaměstnáním (výdělečným činnostem) vykonávanými pojištěnci (vysoce náročné nebo rizikové profese) je nutné optimální délku trvání DPN individualizovat.
6) Za tzv. maximální doporučenou dobu trvání DPN pro danou klinickou diagnózu se povaţuje hodnota, která byla určena výzkumem empiricky jako teoretický a praxí prověřený konsensus odborníků z jednotlivých oblastí medicíny v případech provázených komplikacemi, protrahovaným hojením, polymorbiditou pacienta, jeho „rizikovostí“, popř. špatnou spoluprací či špatnou adherencí k léčbě, specifiky zaměstnání (výdělečné činnosti).
Čl.

 

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode